21 stoleti

21 stoleti - Veda, ktera Vas bude bavit.

  • Robot inspirovaný gekony


    Takzvaná biomimetika, neboli napodobování přírody lidskou rukou, je jedním z nejprogresivněji se rozvíjejících oborů. Inženýři z amerického Stanfordu se nedávno inspirovali nohami ještěrek gekonů a postavili podle nich robota, který umí šplhat po i po skle.
    , Publikováno: 3. 9. 2010 v 04.35, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Nový klíč k neuvěřitelné migraci krabů


    Spontánní migrace miliónů krabů nachových (Gecarcoidea natalis) za pářením ze souše do moře je jedinečný a podle očitých svědků neobyčejně fascinující jev. Britští vědci nedávno přišli s důkazem, že milióny krabích těl dokáží „přešaltrovat“ z klidového do pochodového režimu díky hormonálním změnám.
    , Publikováno: 2. 9. 2010 v 04.38, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Thorium: vytrhne lidstvu trn z paty?


    Prvek pojmenovaný podle hromovládného severského boha Thora by mohl do pěti let výrazně zamíchat kartami světové energetiky. K urychlenému nástupu na cestu výroby thoriových reaktorů vyzval nedávno světové politiky nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel CERNu Carlo Rubbia. Síť reaktorů podle jeho patentu již dnes vyvíjí norská firma.
    , Publikováno: 1. 9. 2010 v 05.01, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Archeologové naslouchají zvukům Stonehenge


    Ačkoliv nejběžnějším nástrojem archeologů jsou a zůstanou především lopaty a štětečky, tu a tam se do jejich výzkumů zapojí i mnohem méně tradiční technologie. Když nedávno takzvaní „akustičtí archeologové“ zkoumali jihoanglický monument Stonehenge, vypadalo to tam tak trošku jako na pouti. I když malinké.
    , Publikováno: 31. 8. 2010 v 04.13, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Potápník s „bifokálními brýlemi“


    Nedávný objev schopností larev jednoho z amerických druhů brouků potápníků odborníkům doslova vyrazil dech. Je totiž prvním známým druhem živočicha, jehož oči jsou tvořeny „bifokálními čočkami“. Díky těmto „dvěma očím v jednom“ může larva vidět oba obrazy současně.
    , Publikováno: 30. 8. 2010 v 05.11, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Některé planetky se rozpadají


    Planetky si většinou představujeme jako velké kameny poklidně se pohybující po svých drahách. Ve skutečnosti jde ale o dosti nesoudržná tělesa, od kterých se může část oddělit a najít si svou vlastní dráhu kolem Slunce. Důkazy o tom získal mezinárodní tým astronomů vedený dr. Petrem Pravcem z Astronomického ústavu AV ČR.
    , Publikováno: 27. 8. 2010 v 04.29, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • 1800 let starý recept může napomoci při léčení rakoviny


    Pokroky v molekulární medicíně v posledních letech ukázaly, že řada postupů tradičního čínského lékařství je ve skutečnosti velmi funkční. Jedna z posledních zpráv ukazuje, že prastarý recept užívaný na žaludeční potíže může ulevit pacientům od problémů se snášením chemoterapie.
    , Publikováno: 26. 8. 2010 v 04.18, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Vosy nesnášejí podvodníky


    Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!
    , Publikováno: 25. 8. 2010 v 04.33, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Sluneční soustava lehce zestárla


    Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.
    , Publikováno: 24. 8. 2010 v 04.43, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Přesný pohled do nitra molekul


    Prohlížet si jednotlivé molekuly je pro mnohé vědce, kteří pracují na nanoúrovních prakticky denním chlebem. S novou, výrazně rychlejší a přesnější metodou přišli nedávno vědci z výzkumného centra v německém Jülichu.
    , Publikováno: 23. 8. 2010 v 07.19, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Co si počít se stonožkami?


    Živočišný kmen členovců je neuvěřitelně úspěšný - tvoří téměř 80% druhů všech známých živočichů. Příbuzenské vztahy mezi skupinami, které jej tvoří, tedy šestinožci (např. hmyzem), korýši, pavouky a stonožkami, však stále příliš jasné nejsou. Rozsáhlá genetická studie nedávno nabídla řešení, které víceméně potvrzuje tradiční představy.
    , Publikováno: 20. 8. 2010 v 03.26, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Mikrofosílie vyprávějí příběh dávné doby ledové


    Britští vědci nedávno provedli analýzu planktonních mikrofosílií z konce prvohorního ordoviku a vyčetli tak řadu nečekaných podrobností o zalednění, které pravděpodobně nastartovalo jedno z největších vymírání v dějinách planety.
    , Publikováno: 19. 8. 2010 v 03.32, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Zelená, nikoliv modrá planeta


    Běžně máme za to, že barva oceánů je modrá. To však není tak docela pravda - ve skutečnosti se totiž mění místo od místa podle toho, jaká je v ní koncentrace fytoplanktonu. Podle posledních výzkumů je koncentrace zelených řas obrovsky významným faktorem pro cirkulaci vzduchu a zejména tvorbu hurikánů.
    , Publikováno: 18. 8. 2010 v 04.18, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Antibakteriální ponožky nepřejí životnímu prostředí


    Před několika lety šlo o velký hit. Textílie obohacená o stříbrné nanočástice dokáže likvidovat bakterie. Když budete mít na noze ponožku z takové látky, nepříjemný zápach způsobený bakteriemi se vám vyhne. Podle posledních výzkumů amerických chemiků však dokáže stříbro z těchto textilií napáchat v přírodě větší škody, než vědci dříve tušili.
    , Publikováno: 17. 8. 2010 v 04.07, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • První masožraví lovci: australopitékové před 3,4 milióny let


    Kdy přestali být dávní hominidé „bezmocnými“ sběrači ořechů a kořínků a přešli k systematickému lovení zvěře? Nedávné nálezy z Etiopie přinutily vědce posunout tuto hranici o celý milión let! Kamenné nástroje k lovu užívali již příslušníci druhu Australopithecus afarensis, tedy i slavná Lucy.
    , Publikováno: 16. 8. 2010 v 03.36, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Žáby a dějiny Himalájí


    Události v dějinách života bývají velmi často spjaté s dějinami přírody neživé. Krásný příklad se nedávno podařilo nalézt americko-čínskému týmu zoologů, kteří se zaměřili na pátrání po příbuznosti v rámci jedné ze skupin žab. Jejich evoluční rozrůznění krásně kopíruje geologické události při tvorbě Himalájí.
    , Publikováno: 13. 8. 2010 v 05.36, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Kosmický odpad by mohly odklízet balóny


    Kam člověk vkročí, tam za sebou zanechá odpadky. Platí to bohužel i pro lidský krok do vesmíru. S odklízením nepříjemného kosmického odpadu by mohly v budoucnu napomoci balóny, které se budou připevňovat k satelitům.
    , Publikováno: 12. 8. 2010 v 04.15, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Krásné ženy bývají diskriminovány


    Být krásný je v životě většinou výhodné. Lidé se s vámi raději baví, váží si vás a snadněji získáte i určité typy zaměstnání. Existují však i situace, kdy je krása spíše na obtíž. Výsledky výzkumu na toto téma nedávno zveřejnili psychologové z univerzity v coloradském Denveru.
    , Publikováno: 11. 8. 2010 v 04.31, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Další bakterie, která dokáže vyrobit palivo


    Výzkum nejrůznějších mikroorganismů může někdy přinést výsledky, které vědci původně vůbec neočekávali. Na kalifornské univerzitě v Irvine zkoumali mikrobiologové schopnosti jedné z bakterií fixovat vzdušný dusík a zjistili, že se také výborně hodí k výrobě plynu, který lze užívat jako palivo - propanu.
    , Publikováno: 10. 8. 2010 v 04.53, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Vznikl život mezi plátky slídy?


    Na otázku, jak a kde vlastně vznikl život, dodali vědci v průběhu posledních zhruba 100 let již pěknou řádku odpovědí. Jedna z posledních z hypotéz předpokládá, že nejideálnější podmínky pro vznik života panují mezi plátky běžného minerálu - slídy.
    , Publikováno: 9. 8. 2010 v 03.54, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Skrývá Slunce temnou hmotu?


    Britský fyzik Stephen West z prestižní University of London věří, že naše Slunce ukrývá hluboko pod svým povrchem temnou hmotu. Podle něj přispívá k ochlazování jeho jádra a následně i ke snižování povrchové teploty.
    , Publikováno: 6. 8. 2010 v 06.05, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Stonehenge má „sestřičku“


    V roce 2007 byly v blízkosti slavného jihoanglického monumentu objeveny zbytky vesnice, zcela nedávno přišel další významný objev. Jen několik set metrů od komplexu kamenných menhirů byly objeveny zbytky podobné kruhové struktury. Na jednotné interpretaci objevu se však archeologové zatím neshodnou.
    , Publikováno: 5. 8. 2010 v 03.08, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Překladač v telefonu pomáhá vojákům


    Na prašné cestě v Afghánistánu zastavuje auto s vojenskou posádkou. Ztratilo se a potřebuje nalézt cestu zpět na základnu. Muž, jehož se vojáci snaží doptat na cestu, však ovládá pouze místní jazyk paštu. Američané však mají naštěstí v ruce šikovnou věcičku - překladač mezi oběma jazyky zabudovaný do chytrého telefonu.
    , Publikováno: 4. 8. 2010 v 05.20, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Povodně v Benátkách a skvrny na Slunci


    Snad každý školák ví, že slapové jevy, tedy střídání přílivu a odlivu, jsou způsobeny především přitažlivostí Slunce a Měsíce. Podle portugalských vědců však mohou mít svou ozvěnu na Zemi i takzvané „sluneční skvrny“.
    , Publikováno: 3. 8. 2010 v 04.24, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • „Nanopapír“ se schopností zabíjet bakterie


    Jedním z materiálů, za jehož objevem stály výzkumy v nanooblastech, je i grafen, zvláštní podoba (alotop) uhlíku. Nově objevený materiál na bázi grafenu by mohl mimo jiné napomáhat boji proti infekcím a najít tak své uplatnění v široké oblasti výrobků od obvazů po vložky do bot.
    , Publikováno: 2. 8. 2010 v 04.26, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Potápěči na průzkumu posvátných mayských rybníků


    Tým archeologů z University of Illinois nedávno vyměnil lopatky a štětečky za ploutve a kyslíkové lahve a vydal se zkoumat tajemství rybníků v oblasti Cara Blanca v dnešním Belize. Stopy zde zanechali příslušníci pozdní fáze civilizace starých Mayů.
    , Publikováno: 29. 7. 2010 v 04.07, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • LHC přinesl první výsledky


    Na velké mezinárodní konferenci pro fyziku vysokých energií v Paříži byly nedávno zveřejněny výsledky prvních tří měsíců měření prováděných ve Velkém hadronovém srážeči (LHC) v CERNU. Částice, které zatím pozorovali, fyzikové sice již znají. Výsledky však naznačují, že zařízení je velmi dobře připraveno pro další kola experimentů.
    , Publikováno: 28. 7. 2010 v 04.22, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Proč nemůže demence na vzdělané lidi?


    Během posledních asi 10 let ukázala řada studií, že čím déle člověk pobyl v některém ze vzdělávacích ústavů, tím hůře si na něj došlápne degenerativní onemocnění mozku – demence. Vědci z britské Cambridge nedávno zjistili proč.
    , Publikováno: 27. 7. 2010 v 04.11, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Jedinečný pohyb housenek


    Pohyb housenky pozoroval někdy snad každý z nás. Když si však na jejich pomalé sunutí kupředu posvítí vědci prostřednictvím moderních technologií, zjistí, že mechanismus jejich pohybu je mnohem složitější, než to na první pohled vypadá. Nápady odkoukané od housenek by mohly být v budoucnu využity pro konstrukci robotů.
    , Publikováno: 26. 7. 2010 v 05.08, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Brusinkami proti nebezpečným bakteriím


    Máte rádi svůj plátek masa ve svíčkové omáčce pokryty brusinkami? Nebo dáváte přednost brusinkovému džusu? Podle britských vědců dobře děláte! Látky obsažené v brusinkách totiž dokáží pořádně potrápit bakterie, které způsobují nepříjemné infekce močových cest. Britští vědci nedávno objevili, jak přesně dokáží brusinky bakteriím znepříjemňovat život.
    , Publikováno: 23. 7. 2010 v 05.13, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • 15 miliónů let stará padací past na „pravombaty“


    Z objevu zachované kostry dávného tvora mají paleontologové vždy radost. Když ale na jednom místě objeví koster větší množství, je to již důvod k pořádné oslavě. V australském Queenslandu se vědcům podařilo najít jeskyni, v níž skončil život celých 26 exemplářů dnes již vyhynulého druhu vačnatce příbuzného dnešním vombatům.
    , Publikováno: 22. 7. 2010 v 06.52, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Houby jsou důležitější, než vypadají


    Pro většinu z nás jsou houby v podstatě jen ceněnou trofejí z podzimních sběračských výprav či prostě jen položkou při nákupu v supermarketu. Naše planeta by však byla bez hub sotva planetou plnou života. Na klíčovou roli jisté skupiny hub v celoplanetárním ekosystému kápli nedávno vědci z univerzity v britském Yorku.
    , Publikováno: 21. 7. 2010 v 05.35, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Satelit WISE objevil na 95 asteroidů blízkých Zemi


    Pád asteroidu na Zemi není jen tématem katastrofických fantazií, ale existují i přesvědčivé důkazy, že v minulosti dokázaly se životem na naší planetě skutečně vážně zahýbat. Není proto od věci, když astronomové nejbližší okolí Země podrobně zmapují a na případné nebezpečí z vesmíru nás připraví. Slouží k tomu především satelit NASA zvaná WISE.
    , Publikováno: 20. 7. 2010 v 05.29, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Krása pomáhá politikům v popularitě


    Jakému politikovi dávají přednost média? Tomu, který má schopnost zformulovat pádný argument a pak jej svými schopnostmi prosadí pro blaho nás všech? Omyl! Podle výzkumů psychologů z univerzity v Haifě jde stejně jako prakticky v jakékoliv jiné lidské interakci o to, jak moc to dotyčnému či dotyčné sluší.
    , Publikováno: 19. 7. 2010 v 04.28, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Nejstarší ze všech Britů


    V Evropě bylo lidské osídlení po dlouhou dobu omezeno na oblasti jižně od Pyrenejí a Alp. Nové nálezy z britského Happisburgu však dokazují, že první kolonizátoři severních oblastí Evropy se nezalekli ani chladnějšího podnebí.
    , Publikováno: 16. 7. 2010 v 04.31, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Tikání biologických hodin přidává ženám na vášnivosti


    Čím více ženy odkládají rodičovství, tím méně jim pochopitelně zbývá času do menopauzy. S přibývajícím věkem se proto snaží tuto nevýhodu snížit tak, že jsou podstatně svolnější k typům milostných hrátek, na které by se za mlada snad ani neodvážily pomyslet.
    , Publikováno: 14. 7. 2010 v 04.13, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Nový mechanismus evoluce: „evoluční vypůjčka“


    Každý z nás by asi potvrdil, že něco si koupit nebo vypůjčit je vždy jednodušší, než si to sám vyrobit. Právě tento ve své podstatě jednoduchý mechanismus nedávno nalezli američtí biologové i v živé přírodě. U mušek octomilek se objevil výjimečně rafinovaný typ vypůjčování schopností od bakterií.
    , Publikováno: 13. 7. 2010 v 06.19, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Proton splaskl o 4%


    Němečtí fyzikové nedávno znovu změřili proton a zjistili, že je drobně menší, než si dříve mysleli. I tato malá změna však může v kvantové teorii nadělat velkou paseku.
    , Publikováno: 12. 7. 2010 v 04.19, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Rybí hejna bude zkoumat „roboryba“


    Nahlédnout do života ryb je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Vědci z univerzity v britském Leedsu proto sestrojili první funkční robotickou rybku, která se má stát vydatným pomocníkem při studiu chování těchto obratlovců pod vodní hladinou.
    , Publikováno: 9. 7. 2010 v 04.26, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Tajemný tunel s 3 300 let starými instrukcemi


    Zcela nedávno se podařilo zrekonstruovat a vyčistit tunel, který měl vést k nedokončené hrobce faraóna Setiho I. v Údolí králů. A nápisy na jeho stěnách byly nakonec zajímavější, než by vědci čekali.
    , Publikováno: 8. 7. 2010 v 04.12, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Nahnilá rajčata v obchodech? Minulost!


    Podle amerických genetiků z Purdue University v americkém státě Indiana bychom se v budoucnu již nemuseli v ochodech setkávat s nahnilým ovocem. Objevili totiž gen, který dokáže prodloužit „životnost“ rajčat na regálech obchodů přinejmenším o týden.
    , Publikováno: 7. 7. 2010 v 04.07, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Nejstarší makrofosílie mění pohled na evoluci života


    V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života.
    , Publikováno: 2. 7. 2010 v 05.10, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • UV paprsky a život na Titanu


    Dusík je pro život jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů života. Jeho plynná forma však není pro organismy příliš k potřebě – dusík je zkrátka třeba nejprve zafixovat do "uživatelsky přívětivější" sloučeniny. Američtí vědci nedávno vytvořili model, podle něhož by takové látky mohly vzniknout na Saturnově měsíci Titanu působením UV záření.
    , Publikováno: 1. 7. 2010 v 06.02, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Rostliny jsou chytřejší, než si myslíme


    Kanadští vědci přišli nedávno se zjištěním, že rostliny mají řadu vlastností, dříve připisovaných pouze živočichům. Jednou z nich je i schopnost dobře zvážit, zda má cenu vydávat se nebezpečnou výpravu za potravou. Pochopitelně, že ne „po svých“, ale díky růstu svých kořenů.
    , Publikováno: 30. 6. 2010 v 04.13, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Robot, který dokáže plavat v písku


    Roboti sestrojení lidskou rukou už dokázali ovládnout ledasjaké prostředí. Jezdí po zemi, létají ve vzduchu, plavou v moři. Na seznam si musíme přidat ještě prostředí další. Američtí inženýři nedávno sestrojili robota, který dokáže plavat v písku. Inspirací jim byly ještěrky scinkové.
    , Publikováno: 29. 6. 2010 v 04.05, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Jak se z rybích ploutví staly nohy?


    Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich, vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů.
    , Publikováno: 28. 6. 2010 v 04.27, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Může být život na Marsu „pravoruký“?


    Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu.
    , Publikováno: 25. 6. 2010 v 06.54, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Ohlodané kosti ze svrchní křídy


    Nalézt v přírodě ohlodané kosti jistě není žádný velký kumšt. V kanadské Albertě však vědci nedávno objevili ohlodané kosti skutečně raritní – staré 75 miliónů let. Na mrtvolách druhohorních plazů si podle všeho pochutnávali dnes již vymřelí savci – multituberkuláti.
    , Publikováno: 24. 6. 2010 v 04.22, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Zrození hvězdy v přímém přenosu


    Astronomům se nedávno podařilo přímo pozorovat událost skutečně jedinečnou - první fáze formování nové hvězdy z molekulárního mraku. Tento jedinečný „porod hvězdy“ se udál v molekulárním mračnu v souhvězdí Persea asi 800 světelných let od Země.
    , Publikováno: 23. 6. 2010 v 04.28, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0

  • Puffin: napůl letadlo, napůl vrtulník


    Že se v hlavách leteckých konstruktérů se stále rodí nápady hodné fantazií Julese Verna dokazuje i letadélko Puffin z dílny mladého technika NASA Marka Moora. I když se jedná o projekt realizovaný doposud jen v počítačové simulaci, získal si mezi laickou i odbornou veřejností již obrovský počet fanoušků.
    , Publikováno: 22. 6. 2010 v 04.19, zdroj: ~ trvalý odkaz ~ Body: 0